Stručná odpověď
- Co to je: Ztracené evangelium spojované s raným židovským křesťanstvím, známé z děl starověkých křesťanských autorů.
- Datace: Obvykle se klade do 2. století.
- Co se dochovalo: Krátké citáty a zmínky, včetně pasáží o Duchu svatém a o zjevení vzkříšeného Ježíše Jakubovi.
- Stav: Není znám žádný úplný rukopis a dílo nepatří do novozákonního kánonu žádné z hlavních křesťanských tradic.
Evangelium Hebrejů je ztracené židovsko-křesťanské evangelium, které se dochovalo pouze v citacích a zmínkách ve starověkých křesťanských spisech, nikoli v úplném dochovaném rukopisu. Obvykle se datuje do 2. století a obsahuje texty o Ježíšovi, Duchu svatém a Jakubovi. Jeho vztah k dalším židovsko-křesťanským evangeliím zůstává sporný, protože starověcí autoři používali názvy nejednotně a dochované prameny neumožňují určit úplný obsah ani podobu původního díla.
Tento průvodce se věnuje totožnosti evangelia, nejistému původu a dochovanému obsahu, poté jeho postavení mimo Nový zákon a autorům, kteří zachovali jeho stopy. Odkazuje také na související průvodce a odpovídá na časté otázky o jeho uživatelích a vztahu k Matoušovu evangeliu i dalším židovsko-křesťanským evangeliím.
Co je Evangelium Hebrejů?
Evangelium Hebrejů patří mezi dochované doklady evangelijních tradic spojených s raným židovským křesťanstvím. Jeho starověký název neznamená, že jde o novozákonní List Židům. Badatelé zkoumají jeho zlomky jako svědectví o rozmanitosti raných křesťanských vyprávění o Ježíšovi, nikoli jako úplné vyjádření toho, čemu věřili všichni Ježíšovi raní židovští následovníci.
Současná odborná literatura toto dílo obvykle odlišuje od Evangelia Ebionitů a Evangelia Nazarejců. První označení se běžně používá pro úryvky zachované Epifaniem, které spojují materiál podobný Matoušovu, Markovu a Lukášovu evangeliu. Druhé označuje texty často spojované se semitskou podobou Matoušova evangelia. Toto trojí rozdělení zůstává předmětem debat, protože starověcí autoři nepoužívali rozlišující názvy přijaté moderními badateli důsledně.
Kdy, kde a kým bylo napsáno?
Evangelium se obvykle datuje do 2. století, jeho původní autor však není znám. Klement Alexandrijský dokládá, že evangelium s tímto názvem bylo známo zhruba ke konci tohoto století. Toto svědectví ukazuje přibližné historické období, ale neurčuje přesné datum vzniku ani osobu, která dílo napsala.
Původní místo vzniku nelze spolehlivě určit a sporný zůstává i jazyk. Samotný název nedokazuje, že evangelium bylo napsáno hebrejsky. Jeroným uvádí, že evangelium, které spojoval s Hebreji, používali Nazarejci, tato zpráva však neobjasňuje, kde vzniklo. Doklad o tom, kdo dílo používal, sám o sobě neurčuje jeho autora ani místo vzniku.
Co obsahují dochované zlomky?
Dochovaný materiál obsahuje výroky připisované Ježíšovi i vyprávění o událostech, do nichž byl zapojen, neposkytuje však souvislý příběh jeho života. Původní rozsah a uspořádání nejsou známy. Klement cituje výrok o úžasu, kralování a odpočinku. Jeroným také připisuje evangeliu zprávu o křtu, při němž Duch svatý sestoupí na Ježíše a osloví ho.
Origenes výslovně jmenuje toto evangelium při výkladu pasáže, která představuje Ducha svatého jako Ježíšovu matku a popisuje, jak ho Duch přenesl na horu Tábor. Pro tuto obraznost je důležité, že slovo „duch“ má v hebrejštině a aramejštině ženský gramatický rod. Tento gramatický kontext neurčuje původní jazyk evangelia a samotné mateřské přirovnání nedokládá ucelené učení o Duchu svatém.
Jeroným zachovává zprávu o zmrtvýchvstání, v níž vystupuje Jakub, obecně ztotožňovaný s Ježíšovým bratrem. Patří k ní Jakubův slib, že nebude jíst chléb, a jídlo, při němž mu vzkříšený Ježíš podá chléb. Pavlův První list Korintským nezávisle zmiňuje zjevení Ježíše Jakubovi, nikoli však toto vyprávění o společném jídle. Oba prameny tedy shodně uvádějí zjevení, ale nezachovávají stejný popis jeho okolností.
Proč není ve většině Biblí?
Evangelium Hebrejů není součástí novozákonního kánonu žádné z hlavních křesťanských tradic. Eusebios o něm pojednává mimo kategorii všeobecně uznávaných křesťanských písem.
To, že starověký křesťanský autor nějaký text cituje, samo o sobě nedokládá, že byl všeobecně uznáván jako Písmo. Doklady o tomto evangeliu tvoří zmínky autorů, kteří je využívali pro vlastní teologické argumenty a literární účely. Jeho používání v těchto souvislostech a jeho kanonický status jsou dvě odlišné otázky: první ukazuje, že dílo bylo známé, zatímco Eusebiovo zařazení je staví mimo všeobecně uznávaná Písma.
Jak se dochovalo a jak se rekonstruuje?
Není známo, že by se dochoval úplný rukopis evangelia. Jeho textové doklady jsou součástí jiných děl, zejména citací a zmínek zachovaných Klementem Alexandrijským, Origenem a Jeronýmem. Nejde tedy o znovuobjevený souvislý opis. Dochované texty vybírali starověcí autoři podle svých zájmů, které ovlivnily, co zachovali i v jakém kontextu se tyto pasáže objevují.
Počet zlomků připisovaných evangeliu se liší podle toho, jak badatelé tyto doklady třídí. Jeronýmovy popisy díla a jeho vztahu k Matoušovu evangeliu nelze vždy sladit, takže v některých případech zůstává připsání nejisté. Rekonstrukce proto musí zohlednit jak to, co starověký autor uvádí, tak to, kterého ztraceného evangelia se jeho zpráva týká. Výsledkem je soubor zlomků, nikoli obnova původního vyprávění.
Kam dál
Související průvodce ztracenými knihami Bible vás uvede do širšího tématu ztracených biblických knih. Další související průvodce se věnuje Petrovu evangeliu. Vydání na tomto webu nese název Evangelium Hebrejů a přináší dochované zlomky, nikoli úplné znovuobjevené evangelium.
Objevujte dál
Evangelium HebrejůPřipisováno raným židovsko-křesťanským autorům
Evangelium EbionitůPřipisováno raným židovsko-křesťanským sektám
Kompletní etiopská Bible v 88 knihách
Otázky o Evangeliu Hebrejů
Co je Evangelium Hebrejů?
Je to ztracené evangelium spojované s raným židovským křesťanstvím, které se obvykle datuje do 2. století. Starověcí křesťanští autoři zachovali krátké citace a zmínky. Nabízejí letmé pohledy na výroky a vyprávění o Ježíšovi, neodhalují však úplný příběh, jeho původní rozsah ani uspořádání.
Existuje Evangelium Hebrejů dodnes?
Dochovalo se nepřímo ve zlomcích a zmínkách, nikoli jako známý úplný rukopis. Klement Alexandrijský, Origenes a Jeroným patří k autorům, kteří zachovali doklady o tomto evangeliu. Badatelé se neshodují, které pasáže k němu patří, a proto se počet zlomků v jednotlivých tříděních dochovaných svědectví liší.
Kdo používal Evangelium Hebrejů?
Jeroným uvádí, že evangelium, které spojoval s Hebreji, používali Nazarejci. Klement i Origenes znali také materiál připisovaný evangeliu s tímto názvem. Svědectví neodhalují všechny obce, které je používaly, a jeho zlomky nemohou vystihovat víru všech raných židovských Ježíšových následovníků.
Čím se Evangelium Hebrejů liší od Matoušova evangelia?
Považuje se za ztracené evangelium, nikoli za jiné označení Matoušova evangelia, jejich vztah je však nejistý. Jeronýmovy popisy nelze vždy sladit. Materiál často spojovaný se semitskou podobou Matoušova evangelia se běžně připisuje Evangeliu Nazarejců, hranice mezi těmito rekonstruovanými židovsko-křesťanskými díly však zůstávají předmětem debat.
Jaký je rozdíl mezi Evangeliem Hebrejů a Evangeliem Ebionitů?
Badatelé je obvykle považují za samostatná díla s odlišnými soubory dochovaných svědectví. Evangelium Ebionitů je běžné označení pro úryvky zachované Epifaniem, které spojují materiál podobný Matoušovu, Markovu a Lukášovu evangeliu. Evangelium Hebrejů známe z jiných starověkých zmínek, třídění židovsko-křesťanských evangelijních textů však zůstává sporné.

















