Stručná odpověď
- Co to byla: Královská knihovna spojená s Múseiem, centrem vzdělanosti v egyptské Alexandrii.
- Založena: Obvykle se uvádí, že vznikla na počátku 3. století př. n. l. za vlády Ptolemaia I. Sótéra a Ptolemaia II. Filadelfa.
- Co se stalo: Jeho úpadek měl několik etap. Jeho zánik nelze vysvětlit jediným požárem a přesné datum uzavření se nedochovalo.
- Co se dochovalo: Žádný rukopis není s jistotou určen jako svazek královské knihovny, některé alexandrijské vědecké práce se však dochovaly nepřímo.
Alexandrijská knihovna byla ptolemaiovským centrem vzdělanosti v Egyptě, jehož vznik se obvykle datuje do počátku 3. století př. n. l. O jejích sbírkách i jejich konečném zániku se dochovaly jen neúplné zprávy. Uchovávala papyrové svitky a podporovala práci v literatuře i dalších oborech. Její úpadek nebyl jednou spolehlivě doloženou katastrofou a její obsah nelze rekonstruovat podle žádného dochovaného soupisu. Moderní Bibliotheca Alexandrina je samostatná instituce, nikoli dochovaná starověká sbírka.
Tento průvodce se věnuje založení knihovny a jejím sbírkám, učencům, kteří v ní působili, jejímu úpadku i stopám, jež se po ní dochovaly. Závěrem se zaměřuje na dnešní Alexandrii a související starověké texty zastoupené na tomto webu a rozlišuje doložené souvislosti od těch, které důkazy potvrdit nemohou.
Co byla Alexandrijská knihovna
Královská knihovna byla součástí Múseia, často označovaného jako Museum, v egyptské Alexandrii. Její název pocházel od Múz, božských řeckých patronek duševní a umělecké činnosti. Instituce byla součástí řecky mluvící učené kultury, přestože okolní město bylo mnohojazyčné. Královská podpora umožňovala učencům pracovat a spojovala sbírku s komunitou věnující se výzkumu, nikoli jen uchovávání knih.
Strabón popisuje krytou kolonádu, společenskou místnost a společnou jídelnu pro učence Múseia. Tyto údaje nabízejí jen částečný obraz, nikoli úplný plán budovy knihovny. Archeologie její přesné umístění ani architektonické uspořádání spolehlivě neurčila. Většina její historie se opírá o roztroušené literární zmínky, nikoli o dochované úřední záznamy.
Kdo ji založil a kdy
Alexandrii založil Alexandr Veliký roku 331 př. n. l. na egyptském pobřeží Středozemního moře. Knihovna vznikla později za vlády Ptolemaiovců, řecké dynastie, která vládla Egyptu po Alexandrovi. Její založení se obvykle datuje do počátku 3. století př. n. l. a spojuje s Ptolemaiem I. Sótérem a jeho synem Ptolemaiem II. Filadelfem. Alexandr založil město, nikoli knihovnu.
Připsání zásluh těmto dvěma vládcům odráží historii, která je doložena méně přesně než jediný slavnostní den otevření či datum výstavby. Důkazy potvrzují ptolemaiovské založení, nikoli však přesné datum každé etapy jejího vzniku.
Co knihovna uchovávala
V prvních staletích existence knihovny byly hlavním formátem knih papyrové svitky. Starověcí autoři uvádějí počty od desítek tisíc po několik set tisíc svitků; historici považují všechna tato čísla za nejistá. Svitku nelze přirovnat k moderní knize. Jedno dílo mohlo zabírat několik svitků a více opisů umožňovalo učencům porovnávat rozdíly v textu. Příběhy o získávání knih nedokládají skutečnou velikost sbírky.
Vědecký záběr knihovny zahrnoval poezii, drama, dějiny i zeměpis, nejen náboženské texty. Galén uvádí, že knihy připlouvající na lodích byly odneseny k opsání; originály si knihovna ponechala a vrátila kopie. Vypráví také, že ptolemaiovský král si ponechal vypůjčené úřední athénské opisy děl významných tragiků. List Aristeův líčí literární příběh překladu židovského Zákona, nikoli celou pozdější Septuagintu.
Kdo v knihovně působil
Za prvního správce je tradičně považován Zénodotos z Efesu. Kallimachos z Kyrény sestavil Pinakes, soupis autorů a děl uspořádaný podle literárních či vědeckých oborů. Mezi další učence spojované s knihovnou patří Apollónios Rhodský, autor Argonautiky, a Eratosthenés z Kyrény, který odhadl velikost Země. Eukleidés, autor Základů, podle tradice působil v Alexandrii za vlády Ptolemaia I.
Aristofanés Byzantský a Aristarchos ze Samothráky se zabývali Homérem, jehož básně stály v centru alexandrijského textového bádání. Učenci používali kritické značky k označení míst vyžadujících komentář nebo považovaných za sporná. Hypatie patří do mnohem pozdější doby: v pozdně antické Alexandrii vyučovala filozofii a matematiku a roku 415 n. l. ji zabil dav, dlouho po vrcholném období knihovny.
Co se s ní stalo: několik událostí, nikoli jediný požár
Úpadek měl několik příčin a probíhal v několika etapách. Kolem roku 145 př. n. l. bylo za vlády Ptolemaia VIII. vyhnáno mnoho učenců. Během Alexandrijské války roku 48 př. n. l. Caesarův požár zasáhl část přístavní oblasti. Starověké prameny se rozcházejí v tom, zda byly zničeny knihy a kolik jich bylo. Strabón Alexandrii navštívil kolem roku 25 př. n. l. a popsal Múseion, aniž by uvedl, že byla knihovna zničena.
Pozdější ničení v Alexandrii neposkytuje spolehlivý údaj o tom, kdy královská knihovna skončila. Není jisté, zda se v Serapeiu při jeho zničení roku 391 n. l. ještě nacházely knihy. Alexandrie zůstala v pozdní antice centrem filozofického, lékařského a náboženského vzdělání. Dostupné důkazy o tom, kdo zapálil Alexandrijskou knihovnu, se týkají několika událostí, nikoli jediného doloženého činu, který by vysvětloval všechny ztráty.
Co se dochovalo a co nelze rekonstruovat
Nedochoval se žádný úplný starověký katalog a žádný zachovaný rukopis nelze spolehlivě určit jako svazek z královské knihovny. Pinakes se jako celek ztratil, ale pozdější autoři uchovali jeho úryvky a zmínky. Některé úsudky alexandrijských učenců se dochovaly nepřímo v poznámkách předávaných v pozdějších rukopisech. Mezi díla spojená s alexandrijskou učeností, která se dochovala, patří Argonautika a Základy.
Neexistuje soupis, který by ukazoval, která díla přesně zanikla. Ztráta opisu v Alexandrii nemusela znamenat zánik díla, pokud se šířilo i jinde, a ztrátu starověké literatury jako celku nelze přičítat této knihovně. Papyry nalezené jinde v Egyptě uchovávají jinak ztracené či neúplné texty, ale tyto objevy nedokládají, že rukopisy pocházely z královské sbírky.
Alexandrijská knihovna dnes
Bibliotheca Alexandrina byla otevřena roku 2002 poblíž místa starověké knihovny v Alexandrii. Její prostory zahrnují muzea, badatelská pracoviště a knihovní sbírky. Nejde o dochovanou sbírku přenesenou z královské knihovny.
I další objevy mají vlastní historii. Svitky od Mrtvého moře se začaly nacházet roku 1947 poblíž Mrtvého moře. Rukopisy z Nag Hammádí jsou koptské kodexy objevené v Horním Egyptě roku 1945. Ani jeden z těchto nálezů nepředstavuje knihovní fond Alexandrijské knihovny.
Kam dál
Tento web nese jméno Alexandrijské knihovny; na starověkou instituci nenavazuje ani z ní nepochází. Průvodce ztracenými biblickými knihami se věnuje souvisejícím textům, zatímco průvodci Septuagintou a Knihami Henochovými se zaměřují na konkrétnější témata. Díla označovaná jako 1. Henoch, 2. Henoch a 3. Henoch jsou samostatné spisy, nikoli svazky jediné starověké knihy.
Vydání nazvané The Complete Books of Enoch na tomto webu spojuje tato díla s Knihou obrů. The Complete 88-Book Ethiopian Bible představuje soubor obsahující Henocha, Knihu jubileí a Meqabyan. The Dead Sea Scrolls Bible shromažďuje biblické texty dochované v Kumránu; The Nag Hammadi Scriptures zahrnuje náboženské spisy dochované v koptských rukopisech. Tyto tituly se týkají starověkých textových tradic, nikoli svazků získaných z královské knihovny.
Objevujte dál
Kompletní etiopská Bible v 88 knihách
Kompletní knihy Henochovy
Bible svitků od Mrtvého moře
Písma z Nag Hammádí
Otázky o Alexandrijské knihovně
Kdo založil Alexandrijskou knihovnu?
Její založení se obvykle spojuje s Ptolemaiem I. Sótérem a jeho synem Ptolemaiem II. Filadelfem na počátku 3. století př. n. l. Rozvíjela se za vlády ptolemaiovské dynastie jako součást Múseia. Alexandr Veliký založil roku 331 př. n. l. samotnou Alexandrii, nikoli knihovnu.
Kolik knih bylo v Alexandrijské knihovně?
Celkový počet není znám. Starověcí autoři uvádějí desítky tisíc až několik set tisíc svitků, ale historici považují tato čísla za nejistá. Počet svitků také nelze přímo převést na počet děl: jedno dílo mohlo zabírat několik svitků a sbírka obsahovala více opisů.
Kdo zapálil Alexandrijskou knihovnu?
Nikoho nelze spolehlivě označit za osobu, která zničila celou knihovnu. Caesarův požár roku 48 př. n. l. zasáhl přístav, ale starověké prameny se rozcházejí v tom, jaké ztráty knih způsobil. Instituce upadala v několika etapách a neexistuje spolehlivě doložené datum, kdy královská knihovna přestala fungovat.
Opravdu Alexandrijská knihovna existovala?
Ano. Knihovna byla skutečnou institucí spojenou s ptolemaiovským Múseiem, přestože mnohé podrobnosti zůstávají nejisté. Většina důkazů pochází z roztroušených starověkých literárních zmínek. Ty neposkytují úplný katalog, spolehlivě doložený architektonický plán ani nepřerušený přehled správy sbírky.
Kde se Alexandrijská knihovna nacházela?
Nacházela se v Alexandrii na egyptském pobřeží Středozemního moře a byla spojena s královským Múseiem. Její přesnou polohu ani architektonické uspořádání se archeologii nepodařilo spolehlivě určit. Moderní Bibliotheca Alexandrina stojí poblíž starověkého místa, nejde však o původní budovu knihovny ani o její dochovanou sbírku.
Existuje dnes Alexandrijská knihovna?
Ano. Bibliotheca Alexandrina byla otevřena v Alexandrii roku 2002 jako centrum vzdělání a kultury. Zahrnuje muzea a badatelská pracoviště i knihovní sbírky. Od starověké královské knihovny je oddělená a mezi dnešními dochovanými svazky nelze její rukopisy spolehlivě určit.
